FANS GLOSA: Vydařená Maddenova pocta v konfrontaci se zoufalou organizací sektoru Bhoys

Tenhle zápas měl být pro české fotbalové fanoušky Celticu opravdovou libůstkou. Vidět milované Bhoys v českých zemích, to se opravdu nedaří každým rokem. Slávie se dohodla se skotským týmem na duelu, během kterého měla být vzdána pocta osobě, která stála u zrodu úspěšné a letité historie Celticu FC – Johnu Williamu Maddenovi. Ten totiž během svého života strávil 25 let na střídačce pražského klubu, je tak hlavním pojítkem mezi oběma týmy. Jak nakonec probíhal duel a co nabídl z hlediska fanoušků?

V Edenu se sešlo přes 10 000 diváků a viděli fotbal, který odpovídá termínu duelu i tomu, že oba celky finišují s přípravou na Ligu mistrů. Ale s tím se tak nějak dalo počítat. Celtic často nepředvádí během svých letních evropských cestách to nejlepší, čeho je schopen. Když hrál přes pár lety v Drážďanech, tak zdaleka nenechal na hřišti takový dojem, jako tentokrát v Praze. Byl lepší, fyzicky dobře připravený a před soubojem v předkole Ligy mistrů proti Linfieldu, zdá se, nachystaný porvat se o povinný postup.

Již od brzkých odpoledních hodin se začala Praha plnit příznivci populární kapely Guns N‘ Roses, která měla v ten samý den koncert v Letňanech. Ale po městě bylo vidět i spousty zelenobílých barev, fanoušci Celticu se sjeli na utkání v Edenu ze všemožných koutů nejen země, ale Evropy vůbec. „I’m from Glasgow, but now I work in Czech,“ říkal mi jeden z nich. Další mluvili slovensky, spousta česky, na utkání dorazilo i pár německy mluvících příznivců, v kotli zaujala vlajka rumunského fan klubu.

Ty největší hloučky se načítaly v různých hospodách, někdy přímo v centru, ale pak také přímo u stadionu. Odevšad byla cítit příjemná atmosféra, nedaleko jsem viděl slávistické fanoušky fotící se nadšeně s příznivci Celticu. Pak se to nevyhlo ani mne. Bylo znát, že příznivci aktuálního mistra mají vůči fandům Bhoys úctu, skotský klub má v českých luzích a hájích dobré jméno. A ostudu neudělali fanoušci ani tentokrát. Proč taky? „God bless you,“ žehná mi postarší pán v zelenobílém pruhovaném dresu, hned, jak mě vidí. O chvíli později před vstupem do VIP sekce stadionu potkávám postaršího pána s jiným mužem, usazeným na vozíčku. Oba evidentně příznivci skotského klubu. Hned, jak mě spatřili, tak lehkým pokývnutím hlavy posílají pozdrav. O pár hodin později jsem zjistil, že šlo o potomky J. W. Maddena.

Lístků je evidentně dostatek, byť přímá distribuce přes ticketportal hlásala nedostupné vstupenky přímo do sektoru hostů. Nejdřív jsem si říkal, že asi opravdu čeští fanoušci klubu, i ti z přilehlých zemí, prostě vše vykoupili. Už jsem si chtěl tedy zakoupit vstupenky do přilehlých sektorů, když jsem dostal info, že prodej do sektoru hostů funguje, ale přes speciální adresu a s přístupovým kódem. Proboha, proč?! Co je záměrem? Mít fandy Celticu rozehnané po stadionu všude možně, zatímco sektor bude prázdný?

Když jsem před lety spěšně sháněl lístky do Drážďan, nebyl problém přes internetový prodej, bez nejmenších obstrukcí a buzerací, koupit lístky do sektoru hostů. Žádný tajný adresy, hesla a podobně. Slávie se vydala jinou cestou. A tak nebylo divu, že v okolních sektorech bylo dost příznivců zelenobílých, zatímco v sektoru hostů bylo dost míst. Tahle nelogičnost a hloupost nelze normálně vysvětlit. Pokud chtěl tím klub nějak řešit bezpečí, tak docílil leda opaku, totiž přímou konfrontaci hostujících fans (nebo i fans skotského celku) s příznivci Slávie. O pozdním termínu zahájení prodeje škoda mluvit, taky zbytečnost.

K tomu ale ještě později. V 17:00 měl před stadionem začít slavnostní akt vzdání pocty Johnu W. Maddenovi. Do té doby jsem se fotkám s příznivci Slávie sám nevyhnul. Došlo i na žádosti o výměnu různých fanouškovských suvenýrů. Kolem slávistického chodníku slávy se sešlo několik desítek, možná i stovek příznivců. Ti si přišli na své, slavnost byla decentní, ale adekvátní situaci. Madden se dočkal zasloužené vzpomínky, přítomní byli členové jeho rodiny. Jen připravenost proslovu trošku vázla, a tak se z Brendana Rodgerse stal, ústy tlumočnice, majitel Celticu. Rodgers se jen pobaveně usmál a pokrčil rameny.

Poté jsem se už odebral do sektoru, vše odsejpalo v pohodě, ochranka při vstupu fungovala rychle, včetně kontrol. Horší to už bylo se zajištěním občerstvení. Otevřený jediný stánek se dvěma výčepy se zdál být, aspoň v době stále ještě dlouho před výkopem, jako postačující. I tak se začaly tvořit malé fronty. Vzal jsem si tedy pivo a usadil na tribunu, kolem už bylo dost plno. A potvrdilo se, že znovu půjde o mnohonárodnostní složení sektoru. Celtic je prostě milován všude. 🙂

Pár minut po výkopu došlo k problémům, které vlastně zavinil na hlavu postavený ticketing. Vedle sektoru hostů seděla skupinka fanoušků v dresech Celticu a už si na nich přišel honit své ego domácí fanda. Těžce nesl, že ho všichni z partičky mají na háku, zcela v klidu jeho neustále urážení nechávalo i pořadatele. A tak se přes oplocení na něj snesly pozdravy z našeho sektoru. Pořadatelé nakonec prokázaly více zdravého rozumu než odpovědní lidé a prostě převedli fandy Celticu do sektoru k nám. A stačilo málo, nebýt na klubu připosranej a prostě řešit věci přirozeně.

Atmosféra na zápase byla výborná, postupem času se fandilo víc a víc. Již při příchodu na trávník proběhly vzájemné pozdravy mezi hráči a kotlem. Gólu jsme se bohužel nedočkali, byť k němu měl Celtic určitě blíže než Slávie, která v létě notně posilovala. Je to příjemná zpráva z pohledu, že oba kluby se mohou potkat v předkole Lize mistrů. Nicméně zatím chabá úspěšnost v koncovce během přípravy trošku zvyšuje rozpaky. Snad to kluci nechávají na opravdu klíčové zápasy dalších týdnů.

O přestávce se sektor vyklidí na toalety a pro pivo. A zde nastává největší potíž. Na chlazené a točené se nakonec čekání protáhne až na nějakých 45 minut. Pánové z vedení SKS, vytáhněte si hlavu ze zadku a tohle zlepšete, protože tohle bylo vážně k smíchu. Dvě zjevně k točení piva nenadané slečny nakonec tančily kolem jedné pípy, zatímco druhá byla ladem. A když dvacet minut před koncem pronesla jedna z dívek davu za pultem, v němž někteří čekali ještě od začátku přestávky, že má tak posledních 20 piv, další bečka už není, tak div nedostala pár facek. Ostuda a trapnost.

Celkově vzato si fanoušci Celticu museli duel v Praze užít. Počasí vyšlo, zápas sice góly nenabídl, ale nudným určitě nebyl. Teď otázka, jestli chtít, aby se sem Celtic za pár  týdnů vydal na předkolo Ligy mistrů znovu. Asi ne, Slávie skládá silný kádr a rozhodně se v nabídce potenciálních soupeřů najdou i ti snažší. Ale prvně je potřeba přejít přes Linfield, nedopadnout jako Rangers.

I to bylo téma pozápasových diskusí. Po duelu jsem se bavil s dvojicí příznivců přímo z Glasgow a vyřazení rivala z evropských pohárů s celkem, který nikdá předtím zápas v Evropě nevyhrál, to opravdu pobavilo. Na druhou stranu, po prohře na půdě Lincolnu vloni to taky nebyly zrovna příjemné pocity.

Díky všem, co dorazili fandit a HAIL, HAIL!